Читать книгу: «Útok Chrabrých »

KAPITOLA DRUHÁ

Thor se snažil vyprostit, ale imperiální vojáci ho drželi pevně na místě. Mohl jen bezmocně sledovat, jak Durs, muž, kterého kdysi považoval za bratra, pozvedl meč, aby ho zabil.

Thor zavřel oči a připravoval se na smrt, věděl, že jeho čas nadešel. V duchu si nadával za to, že byl tak hloupý, tak důvěřivý. Všechno to na něj připravili jako na jehně jdoucí na porážku. Ještě hůř, protože ostatní chlapci k němu vzhlíželi jako k vůdci a očekávali, že je vším provede. Nejenže zklamal sám sebe, ale také zklamal všechny ostatní, kteří ho následovali. Jeho naivita a důvěřivá povaha je všechny přivedla do nebezpečí.

Zatímco Thorgrin bojoval, snažil se, co mohl, aby vyvolal svoji sílu, snažil se ji získat z hloubky svého bytí, alespoň tolik, aby se osvobodil z pout a mohl bojovat.

Přesto, ať se snažil sebevíc, nedařilo se mu to. Jeho vlastní síla nestačila k tomu, aby se osvobodil od všech vojáků, kteří ho drželi na místě.

Thor cítil, jak ho vítr pohladil po tváři, když Durs spustil meč, a smířil se s neodvratitelným dopadem oceli. Ještě nebyl připraven zemřít. Ve svých myšlenkách viděl Gwendolyn v krajině Prstenu, jak na něj čeká. Cítil, že zklamal i ji.

Thor náhle uslyšel pleskavý zvuk, otevřel oči a s překvapením zjistil, že je stále naživu. Dursova ruka visela bez hnutí ve vzduchu, zápěstí sevřené v dlani ohromného imperiálního vojáka, který se tyčil nad Dursem, což vzhledem k Dursově velikosti nebylo nic obvyklého. Zadržel Dursovu ruku jen několik palců před tím, než zasáhla Thora.

Durs se s výrazem překvapení otočil k imperiálnímu vojákovi.

„Náš velitel je nechce mít mrtvé,” zamumlal temně imperiální voják směrem k Dursovi. „Chce je mít živé. Jako zajatce.”

„To nám ale nikdo neřekl,” zaprotestoval Durs.

„Dohoda zněla tak, že je budeme moct zabít!” Dodal Dross.

„Podmínky dohody se změnily,” odpověděl voják.

„To nemůžete!” zařval Drake.

„Nemůžeme?” odpověděl voják temně a otočil se k Drakeovi. „My můžeme, cokoli chceme. Popravdě, vy jste teď také našimi zajatci.” Voják se usmál. „Čím více toho má Legie k vyjednávání, tím lépe.”

Durs se podíval na vojáka pohledem plným zuřivosti a jen okamžik později vypukl neskutečný chaos. Všichni tři bratři byli sraženi na zem tucty imperiálních vojáků, kteří jim následně spoutali ruce v zápěstích.

Thor využil chaosu, otočil se a hledal Krohna, kterého uviděl nedaleko. Skrýval se ve stínech jen několik stop od něj, věrně mu zůstával nablízku.

„Krohne, pomoz mi!” zaječel Thor. „TEĎ!”

Krohn se vrhl do akce s hlubokým zavrčením, proletěl vzduchem a zabořil tesáky do hrdla imperiálního vojáka, který držel Thorovy ruce. Thor se snažil vykroutit ze sevření a Krohn se vrhal od jednoho vojáka k druhému, kousal a drápal je, dokud se Thor neosvobodil a netasil meč. Pak se Thor zatočil a usekl hlavy třem vojákům jediným máchnutím meče.

Thor se pak vrhl k Reecovi, který k němu stál nejblíž, a bodl jeho dozorce do srdce, díky čemuž se Reece osvobodil, tasil meč a také se mohl zapojit do boje. Pak se ti dva rozptýlili a spěchali ke svým bratřím z Legie, Eldenovi, O’Connorovi, Convalovi a Convenovi, které chtěli osvobodit, a proto zaútočili na jejich věznitele.

Ostatní vojáci byli příliš zaměstnaní Drakem, Dursem a Drossem, takže když zjistili, co se kolem děje, bylo už příliš pozdě. Thor, Reece, O’Connor, Elden, Conval i Conven byli volní a každý z nich měl svoji zbraň. Sice byli pořád v početní nevýhodě a Thor věděl, že to nebude lehký boj, ale alespoň věděli, že mají možnost bojovat. Neohroženě se s bojovým křikem vrhli na nepřítele.

Stovka imperiálních vojáků zaútočila a Thor uslyšel z výšky výkřik dravého ptáka. Vzhlédl vzhůru a uviděl sokolici Estopheles. Sokolice se snesla dolů a vrhla se na oči velícího imperiálního vojáka, který padl na zem a máchal kolem sebe rukama ve snaze ochránit si oči. Estopheles pak zaútočila ještě na mnoho dalších, vždy na jednoho po druhém.

Jak postupovali, Thor vložil kámen do svého praku a pak jím zasáhl spěchajícího vojáka přímo do čela ještě dřív, než se k nim stačil přiblížit. O’Connor dokázal vystřelit dva šípy, oba se smrtící přesností, a Elden vrhl kopí, kterým probodl dva vojáky naráz. Oba klesli na kolena mrtví. Byl to dobrý začátek, ale ještě zbývaly stovky vojáků, které bylo potřeba zabít.

Setkali se ve středu dění s ohromným řevem. Tak, jak ho to učili, se Thor vždy zaměřil na jednoho určitého vojáka, vybral si toho největšího a nejhrozivějšího, kterého mohl najít, a pozvedl svůj meč do výše. Když pak voják zablokoval Thorův výpad svým štítem, ozvalo se ohlušující třesknutí kovu o kov. V následujícím okamžiku už voják mířil kladivem na Thorovu hlavu.

Thor ukročil stranou, a když kladivo narazilo do země, vytasil od pasu dýku a bodl jí vojáka. Ten padl na zem mrtev.

Thor potom pozvedl štít právě včas, aby odrazil seknutí mečem od dvou útočníků, pak paríroval svým vlastním a jednoho z nich zabil. Už se chystal seknout po druhém, když zahlédl odlesk meče mířícího na něj zezadu. Provedl rychlou otočku a kryl se štítem.

Teď na něj útočili ze všech stran. Thor stál proti ohromné přesile a vše, co mohl dělat, bylo odrážet výpady, které na něj pršely ze všech směrů. Neměl čas ani sílu na útok, pouze na obranu. A přibližovalo se k němu stále více a více vojáků.

Thor se rozhlédl a viděl svoje bratry z Legie v naprosto stejné situaci: všichni zvládli zabít jednoho nebo dva vojáky, ale byli přečísleni a už platili svoji cenu: všichni měli více či méně vážná zranění. Thor už mohl říct, že prohrávají, dokonce i s Krohnem, který se míhal kolem a útočil, na koho mohl, a i když Indra sbírala ze země kameny a vrhala je po skupině vojáků. Byla pouze otázka času, kdy je obklíčí a dorazí.

„Osvoboďte nás!“ uslyšel hlas.

Thor se otočil a uviděl Drakea a jeho bratry svázané provazy jen několik stop od něj.

„Osvoboďte nás!“ opakoval Drake, „a my vám pomůžeme je porazit! Bojujeme za stejnou věc!“

Když Thor pozvedl štít, aby odrazil další výpad, tentokrát od vojáka s bitevní sekerou, uvědomil si, že další tři muži na jeho straně by mohli výrazně zvýšit šanci na úspěch. Bez nich očividně neměli žádnou šanci porazit všechny vojáky kolem. Thor si samozřejmě už nemyslel, že by mohl třem bratrům dál věřit, ale v současné chvíli prostě neměl co ztratit tím, že to zkusí. Konec konců i bratři měli důvod bojovat.

Thor odrazil další seknutí meče, padl na kolena a odvalil se skrz skrumáž vojáků několik stop k bratrům. Vyskočil ze země a přesekal jejich provazy jeden po druhém. Přitom je ještě kryl před útoky vojáků, aby všichni mohli tasit meče a přidat se pak do boje.

Drake, Dross a Durs vyrazili do davu imperiálních vojáků, sekali, bodali a bili kolem sebe meči. Všichni byli ohromní vzrůstem a zkušení v boji a jejich osvobození imperiální vojáky překvapilo, takže jich několik stihli okamžitě zabít. Zvýšili tím svoje další šance na přežití. Thor měl z jejich osvobození, po tom, co udělali, rozporuplné pocity, ale za daných okolností se to jevilo jako ta nejlepší možnost. Rozhodně lepší než smrt.

Teď jich bylo devět proti zbývajícím zhruba osmdesáti vojákům. Šance byly i nadále hrozné, ale pořád lepší, než před malou chvílí.

Bratři z Legie se spoléhali na svoje zkušenosti z výcviku, na návyky, které získali během Stovky. Na nekonečný čas, kdy byli trénováni pro boj v obklíčení a proti přesile. Bojovali přesně tak, jak je naučil Kolk a Brom: stáhli se zpět, utvořili těsný kruh zády k sobě a odráželi přibližující se imperiální jednotky, jako by byli jedna živá bytost. Povzbudil je příchod tří nových bojovníků a chytili tak druhý dech, bojovali teď s mnohem větším úsilím než dřív.

Conval připravil svůj válečný cep a zeširoka jím máchal. Zasahoval přitom nepřítele znovu a znovu. Dokázal vyřadit tři vojáky, než mu ho vytrhli z rukou. Jeho bratr Conven používal klasickou palici, kterou mířil vojákům nízko na nohy, snažil se jim je přerážet okovanou železnou hlavicí. O’Connor nemohl používat na takto krátkou vzdálenost svůj luk, ale podařilo se mu z opasku vytasit dva vrhací nože a tak je vrhnul do davu, čímž zabil dva vojáky. Elden zuřivě bojoval svým obouručním válečným kladivem, jeho údery dopadaly tvrdě všude kolem něj. Thor a Reece bojovali a kryli ostatní svými meči. Na moment se Thor cítil velmi optimisticky.

Pak ale koutkem oka zahlédl něco, co ho znepokojilo. Viděl jednoho ze tří bratrů, jak se obrací a vyráží skrz kruh Legie. Thor se ohlédl a uviděl Durse. Rozbíhal se k útoku. Ne však na imperiálního vojáka, ale přímo na něj. Na Thora. Přímo na jeho záda.

Stalo se to příliš rychle, a protože bojoval současně se dvěma vojáky před sebou, nemohl se Thor obrátit včas.

Věděl, že zemře. Věděl, že bude bodnut do zad rukou muže, o kterém kdysi smýšlel jako o bratrovi, muže kterému naivně dvakrát důvěřoval.

Náhle se před ním ale objevil Conval aby ho chránil.

A i když Durs mířil mečem na Thorova záda, našel svůj cíl nakonec v Convalově hrudi.

Thor se otočil a zakřičel: „CONVALE!“

Conval tam stál, ztuhlý, oči široce rozevřené ve smrtelném pohledu a zíral dolů na meč, který mu probodl srdce, na krev, která mu stékala po hrudi.

Durs zůstal na Convala překvapeně zírat.

Conval poklesl na kolena, krev mu tryskala z hrudi. Thor sledoval, jak Conval, jeho blízký přítel z Legie, muž, kterého miloval jako bratra, pomalu padal obličejem k zemi. Mrtev. A to vše proto, aby zachránil Thorovi život.

Durs stál, shlížel na něj a vypadal překvapeně tím, co vlastně právě udělal.

Thor se vrhl kupředu, aby Durse zabil. Ale Conven ho v tom předešel. Convalovo dvojče vyrazilo kupředu a širokým máchnutím meče useklo Dursovi hlavu. Jeho tělo se pak bezvládně svezlo na zem.

Thor se zastavil a cítil se prázdný, zdrcený vinou. Dopustil se příliš mnoha chyb, chybně posuzoval lidskou povahu. Kdyby Durse neosvobodil, Conval mohl žít.

Stáli právě zády k Impériu a tím dali imperiálním vojákům šanci. Všichni vyrazili skrz průrvu v jejich kruhu a Thor cítil, jak mu válečné kladivo narazilo do ramenního plátu, síla úderu ho poslala směrem k zemi, tváří napřed.

Než se stihl postavit na nohy, vrhlo se na něj několik vojáků. Cítil jejich nohy na svých zádech a pak ho nějaký voják uchopil za vlasy a sklonil se nad ním s dýkou v ruce.

„Rozluč se se světem, mladíku,“ pronesl voják.

Thor zavřel oči, a když to udělal, cítil se jako přenesený do jiného světa.

Prosím, Bože, pomyslel si Thor. Umožni mi přežít dnešek. Dej mi sílu zničit tyto vojáky. Nechej mě zemřít jindy, na jiném místě, se ctí. Nechej mě žít tak dlouho, abych pomstil všechnu tu smrt. Abych viděl Gwendolyn ještě jednou, naposledy.

Jak tam Thor ležel a sledoval blížící se dýku, cítil, jako by se čas skoro zastavil. Cítil náhlý příval horka ve svých nohách, těle i rukách, přes dlaně až do konečků prstů. Mravenčení tak silné, že ani nemohl sevřít prsty. Úžasný příval horka a energie v něm byl připravený vybuchnout.

Thor se převalil, cítil se nabitý novou silou a namířil dlaní na útočníka. Koule bílého světla mu vyrazila z dlaně a odrazila útočícího vojáka i s několika dalšími přes celé bitevní pole. Několik dalších jich přitom srazili na zem.

Přetékající energií vstal a zamířil dlaněmi na bitevní pole. Jakmile to udělal, bílé koule světla se jako vlny destrukce rozběhly všemi směry. Byly tak rychlé a intenzivní, že během několika minut leželi všichni imperiální vojáci na zemi mrtví.

Když se situace uklidnila, Thor zůstal v šoku. On, Reece, O’Connor, Elden, a Conven byli naživu. Nedaleko byli Krohn a Indra, také živí, Krohn zhluboka oddechoval. Všichni imperiální vojáci byli mrtví. A u jeho nohou ležel Conval, mrtev.

Dross tu ležel také mrtvý, imperiální meč mu trčel z hrudi, probodl mu srdce.

Jediný další přeživší byl Drake. Ležel na zemi a sténal. Měl od imperiální dýky rozpárané břicho. Thor k němu vyrazil a Reece, O’Connor a Elden ho za neustálého bolestivého sténáni hrubě postavili na nohy.

Drake, třesoucí se bolestí, se napůl v bezvědomí jen nestydatě ušklíbl.

„Měl jsi nás zabít hned na začátku,“ pronesl s krví odkapávající od úst. Pak se dlouze rozkašlal. „Vždycky jsi byl příliš důvěřivý. Příliš hloupý.“

Thor cítil, jak se mu tváře rozpálily do ruda, rozčílil se sám na sebe ještě víc za svoji naivitu a důvěřivost. Zuřil, protože jeho důvěřivost zabila Convala.